Z poctivé mouky a vody vznikne s trochou péče kvásek, z dobrého kvásku je dobrý chleba a z dobrého chleba je dobře i na duši. A tak to u Matějova pekařství začalo – s krajícem chleba, o jaký se chceme podělit s každým.
Tradiční recepty
ŽIJEME TRADICÍ
MORAVSKÉ BOHATSTVÍ A TRADICE VYPEČENÉ DOKŘUPAVA
Matějovo pekařství jsme založili na tradičních pekařských postupech a zkušenostech několika generací. Oprášili jsme rodinné recepty našich babiček a prababiček, vyzpovídali staré pekařské mistry a do těsta zamíchali kus z polí a farem Moravy.
Z NAŠICH LUHŮ, HÁJŮ, PASTVIN A SADŮ
Mouka je základ, proto máme zlatavou pšenici z hanáckých rovin, střapaté žito z kopců Vysočiny, v Jeseníkách kolem Bludova pro nás roste pšenice špalda a celozrnné mouky jsou od Kralického Sněžníku. U Holešova se pasou krávy, od kterých máme mléko na kynuté pečivo i na tvaroh, a místní švestková povidla jsou sladká a hustá.
Modravý mák na ty nejlepší buchty je z Moravského krasu a pro švestky, meruňky i třešně na sezónní koláče chodíme do vlastních sadů. Aby vlašských ořechů vystačilo na celý rok, vykupujeme je také z vašich zahrad. Na jižním Moravu směřujeme pro vajíčka a meruňky na džem, aby byly koláče i v zimě.
POSTUP ZADĚLÁNÍ TĚSTA A JEHO KYNUTÍ
Postup zadělání těsta a jeho kynutí má vliv na chuť chleba, ale také na to, jak jej naše tělo dokáže trávit a využít živiny. Tradičně používáme třístupňové vedení kvasu, které je založené na pomalé fermentaci žitné mouky. Kynutí chleba pak probíhá metodou cool rising, kdy chléb kyne pomalu v chladu, díky čemuž má lepší chuť a vydrží déle čerstvý. Každé ráno bochníky dorazí do našich prodejen, kde si ještě dál pomalu kynou. Pak přijdou pomašlovat a rovnou do pece. Chléb, který si od nás odnášíte, tak už nemůže být více čerstvý.